František Salesiánský Pluskal, historik a lékař

* 29. ledna 1811 Moravičany, + 28. března 1901 Brumov

Narodil se v rodině chalupníka, studoval na akademickém gymnáziu v Olomouci, kde také studoval filozofii a později medicínu na lékařské fakultě na univerzitě ve Vídni. Dle diplomu z roku 1837 se stal magistrem chirurgie a lékařem porodnictví a očního lékařství. V roce 1838 působil jako lékař v Lošticích,  v letech 1839 - 1857 v Lomnici u Tišnova jako panský lékař hraběte Serenyho, v letech 1857 - 1872 pak na Velehradě a od roku 1872 až do své smrti v Brumově jako obvodní a panský lékař. Za svého pobytu v Lomnici u Tišnova onemocněl cholerou, ze které se sice uzdravil, ale zůstal tělesně ochromen, zejména na nohou. V posledních letech života přišel téměř o zrak, což ho velmi tížilo. Přispíval do Ohéralovy Moravie a do Dieblova Moravsko-slezského časopisu pro lid. Je také autorem množství článků s hospodářskou, botanickou, přírodovědnou a lékařskou tématikou, které publikoval v odborných časopisech a které mu přinesly mnohá čestná uznání a členství v různých společnostech (Moravsko-slezská hospodářská společnost v Brně, Zoologický a botanický spolek ve Vídni, Volná hospodářská společnost v Petrohradě, Královská botanická společnost v Ratiboři a mnohé další) a jsou více ceněny než jeho spisy historické. Spolupracoval s Františkem Holubem při objevování léčivých vod v Luhačovicích. Vydal také řadu historických studií, které bohužel ne vždy vycházely z historické skutečnosti, proto většina prací postrádá vědeckou hodnotu, i když některé z jeho objevů byly v posledních letech potvrzeny.  Amatérsky se zabýval také archeologií. Při své literární činnosti používal také jména František Pluskal-Moravičanský nebo František Saleš Pluskal. Je pochován na brumovském hřbitově a jeho jméno nese jedna z ulic města.

Dílo:

  • Welehrad (1858)
  • Velehrad, hlavní a sídelní město velkých knížat staroslovanských, že byl a kde byl (1860)
  • Děje na Moravě sběhlé od nejstarších až do nejnovějších časů  (1862)
  • Obšírný popis svatyně Velehradské (1863)
  • Staroslovanský Velehrad a okolí jeho v IX.století (1863)
  • Památky hradu, města a panství Brůmova na Moravě (1874)
  • Staromoravské církevní děje od počátku až do zajití arcibiskupství velehradského léta Páně 1042 (1882)
  • Das slavische Altgermanien (1882)
  • Děje říše velkomoravské od počátku do rozpadu jejího (1883)
  • Základy dějovědy světové a venetoslávské zvlášť (1885)
  • Pověsti o lípě nevinnosti na hradě Buchlově (1885)
  • Přirozený počátek a vývoj mluvy lidské vůbec a venetoceltické zvláště (1886)
  • Počátky a vývin křesťanství na Moravě (1887)
  • 50 let - životopisné pomněnky (1887)
  • Polabsko (1888)
  • Starožitnosti poloostrova ilyrotráckého (1888)
  • Staromoravské církevní děje (1888)
  • Starosvětem rusko-škandický (1889
  • Nákres dějin starého Slezska (1890)
  • Ohně Svatojánské (1890)
  • Das slavische Aletgermanien (1891)
  • Systematická mytověda na základě biblickohistorickém a s ohledem na staré venetoslávstvo (1892)
  • Systematická mythověda (1893)
  • Hrad Buchlov na Moravě (1894)